Historie pokrmů

Rumunsko vždy disponovalo dobrými podmínkami pro chov a pěstování, tudíž má široké možnosti, jak těžit ze svého bohatství. K rozvoji kulinářství ovšem přispěly zejména kultury zemí, které měly v historii co dočinění s Rumunskem. Ve starověku byla konzumována zejména zelenina a ovoce, kterou si byli schopni sami vypěstovat.
Na jídelníčku se objevovalo i maso, jelikož Rumunsko díky horám bylo vhodné pro pastevectví. I to je důvod, proč se už zde setkáváme s mléčnými výrobky, zejména sýrem = brînză. Pokud mluvíme o brînze, máme na mysli tradiční (domácí) sýry (pro naši představu sýry blízké balkánskému sýru). Sýru podobnému ementálu říkáme caşcaval, který se však v této době ještě neobjevoval.

Už ve starověku se také konzumovala nejtradičnější příloha, která je často podávána i jako samostatné jídlo. Mluvím zde o kukuřičné kaši podobné italské polentě, rumunsky mămăligă. Je vařena z kukuřičné mouky zvané mălai. A tak mohlo vzniknout jídlo, jemuž je v Rumunsku přezdívané „jídlo chudých“, mămăligă cu brînză şi smîntînă – kukuřičná kaše se sýrem a smetanou.

Ovšem až ve středověku získala rumunská kuchyně podobu, jakou známe dnes. Tato doba přinesla do Rumunska kyselé polévky – ciorbe, různé pokrmy ze zeleniny a z masa, zejména různé druhy masových kuliček. Začaly se rozvíjet i sladké pokrmy.

Pokrmy dnes

Začnu nejprve polévkou. V Rumunsku mají dva typy polévek: supă – jde hlavně o vývar, který není nakyslý a ciorbă – nakyslá polévka. Co se týče vývaru, bývá to hlavně kuřecí vývar. Nejčastěji se setkáte s těmito polévkami: supă cu găluşte – vývar s knedlíčky (noky) a supă cu tăieţei – vývar s nudlemi. Co se týče nakyslých polévek, objevují se na jídelním stole mnohem častěji. Z mnoha variací zmíním ty nejznámější: ciorbă de burtă – bílá nakyslá polévka s dršťkami, ciorbă de perişoare – zeleninová nakyslá polévka s masovými kuličkami, ciorbă ţărănească – zeleninová nakyslá polévka s kusy masa aj. K polévkám je obvykle podáváno pečivo, smetana a pálivá paprika – ardei iute. Můžete se zde setkat i s názvem borş, což je druh nakyslé polévky, který známe už například z Ruska, ale také přísada, která je používána k okyselení polévky.

Přesuneme se dál k hlavním jídlům. Jak už jsem říkala, netypičtějším pokrmem je mămăligă – kukuřičná kaše. Avšak velmi často se na jídelním stole setkáte zejména s masovými pokrmy. Typickým jídlem, které má své variace napříč Balkánem, jsou sarmale – masové válečky s rýží zabalené do vinného nebo zelného listu. Ani mititei (neboli mici), podlouhlé grilované masové válečky, které u nás známe jako čevabčiči, nejsou výlučně rumunskou pochoutkou, avšak velmi oblíbenou. Prodávají se totiž v každém pouličním stánku s občerstvením, a to nejčastěji s hořčicí a pečivem. Krom těchto nejtypičtějších pokrmů se v Rumunsku setkáte i s dalšími pochoutkami a zde uvedu jen některé: tocană (neboli tocaniţă) – dušené maso, tochitură – rumunský guláš, varză călită – dušené zelí s klobásou a masem, frigărui – špízy, cârnaţi – česnekové klobásy (často podávané s fazolemi – fasole cu cârnaţi), chiftele – velké masové karbanátky, musaca – zapečené navrstvené mleté maso s plátky lilku či brambor a zalité bílou omáčkou, ostropel – vařené kuřecí maso s červenou omáčkou, pilaf – vařená rýže ve vývaru smíchaná se zeleninou nebo kousky masa aj. Setkáte se tu i s dobře známými smaženými jídly jako je smažený sýr – caşcaval pane nebo řízek – şniţel. Salată de icre je rybí pochoutka, na kterou v České republice jen tak nenarazíte. Jde o pastu z rybích jiker, která je k dostání ve většině rumunských obchodů.

Kromě masa se velmi často na rumunském jídelníčku objevuje i zelenina. Proto zde naleznete nespočet zeleninových pokrmů, ale my si povíme jen některé: ardei umpluţi – plněné papriky (variace s plněným lilkem nebo cuketou), ghiveci – lečo, fasole batută – pasta z vařených fazolí, zacuscă – červená zeleninová pomazánka aj. Zelenina se hojně používá jako doplněk hlavních jídel a to nejen v podobě salátů. Můžeme jmenovat například ardei copţi – pečené papriky naložené v oleji a octu, gogonele – nakládaná zelená rajčata nebo mujdei – drcený česnek (šťáva).

Nedílnou součástí rumunské kuchyně jsou sladké pokrmy. Výrazným prvkem je turecká cukrovinka rahat, která je směsí škrobu a cukru, doplněná barvivem a příchutí, obalená v cukru nebo v kokosu. Připomíná ztvrdlé želé. V Rumunsku se často přidává do různých dezertů. Jmenujme například velmi oblíbené cornulețe, což je sladké pečivo, které připomíná malé rohlíčky či šneky obalené v cukru. Rahat se může dávat i do tradičního  cozonac, který je podobný naší vánočce. Velmi oblíbené jsou i variace koblih, jako jsou například gogoşi – koblihy v podobě nám známé nebo papanași – koblížky podávané se smetanou a džemem (či ovocným sirupem). Dále zde najdete sladké kaše jako je krupicová kaše – griş cu lapte nebo rýžová kaše – orez cu lapte. Můžete si pochutnat i na rumunské variaci crème brûlée – cremă de zahăr ars nebo na palačinkách – clătite. Dále typicky balkánské pochutiny jako je halva – sladká hmota z pasty sezamových semínek (může být dochucena kakaem, dalšími semínky atd.) nebo colivă – vařená pšeničná zrna do měkka slazená cukrem nebo medem (může být doplněno rozinkami, ořechy atd.). Samozřejmě v Rumunsku nechybí ani normální buchty – prăjituri, perník – turtă dulce či variace pudinku – budincă. Krom sladkých desertů si můžete dopřát i slané maličkosti, jako je například plăcintă – zapečené plátky těsta s náplní, podobné listovému těstu (na sladko či na slano), covrigi – preclíky nebo pateuri – slané šátečky plněné sýrem.

Pokrmů, se kterými se v Rumunsku můžete setkat, je samozřejmě mnohem více. Je zde široká škála sladkých i slaných variant. Máte například šanci ochutnat mnoho druhů sýrů. V předešlých odstavcích jste se mohli dočíst alespoň o těch neznámějších jídlech.

Autor: Simona Šebová